Místo nejistých dvou, tří i čtyř hodin na přeplněné a rozkopané dálnici cesta po kolejích. To je trend, který může při dopravě mezi Brnem a Prahou využít stále více cestujících. Od konce letošního roku může navíc dojít k navýšení kapacity komerčních spojů. Má to však i svou odvrácenou stranu. Dálkové vlaky provozované soukromými společnostmi narušují pracně budované návaznosti mezi regionálními vlaky Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Cestující kvůli nim přicházejí o pohodlné přestupy bez dlouhého čekání.
„Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje je jedním z nejkomplexnějších, a to nejen v rámci České republiky, ale i Evropy. Jeho páteř přitom tvoří železniční doprava. Kvůli rostoucímu zájmu cestujících bylo v minulých letech nutné přidávat další doplňkové vlaky. Mezi spoji na páteřních linkách S2 a S3 jsme se v okolí Brna dostali ve špičce až na 15 minut,“ přiblížil vývoj poslední doby náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro oblast dopravy Roman Hanák.
Některé potřebné vlaky přitom podle Hanáka v jízdních řádech pořád chybí, protože dráha jednoduše nemá dostatečnou kapacitu. A teď musí navíc regionální železniční doprava ustupovat té dálkové v režii soukromých firem. Dopady pociťují cestující už dnes. Tak například lidé zvyklí o víkendech přestupovat v Brně-Židenicích na přípoj mezi linkami S2 a S3 teď musí kvůli vlaku RegioJetu čekat necelou hodinu na další spoj nebo hledat jiné, pomalejší alternativy.
„Pro příští jízdní řád Jihomoravský kraj zaznamenal zájem o navýšení počtu dálkových vlaků společnosti RegioJet, které by měly jezdit v trase Břeclav – Brno – Praha v intervalu 1 až 2 hodin. Přidání těchto vlaků omezí rychlost regionální dopravy a znehodnotí dlouhodobě budované přestupní vazby v některých částech kraje,“ upozornil Hanák.
Vlaky jezdící v rámci IDS JMK sice mají přednost před soukromými ve chvíli, kdy se objednává kapacita dráhy, ale v okamžiku, kdy správci infrastruktury najdou trasu i pro komerční dálkovou dopravu, začne tím ta regionální strádat. Na samotných kolejích se totiž vše odehrává v opačném gardu a přednost mají komerční rychlíky. A to i ve stanicích. Pokud se navíc opozdí, regionální spoje musí počkat, než projedou, a samy tak nabírají drahocenné minuty.
„Pravidelně dojíždějícím cestujícím do škol či zaměstnání tak téměř denně vznikají zbytečné časové ztráty a stávají se obětmi snahy zajistit přednostní průjezd zpožděnému dálkovému vlaku. Přitom občasní cestující dálkových vlaků jsou krátké zpoždění ochotni akceptovat a zdrží je jen minimálně,“ uzavřel Hanák.
